Z téměř neviditelných černých teček vyrostou cvrčci do dospělé velikosti během pouhých 30 dnů. Narozdíl od skotu jsou cvrčci zvyklý žít ve velkých skupinách. Velké průmyslové farmy plné krav a prasat musí používat antibiotika, aby zajistili, že zvířata tyto hrozné životní podmínky přežijí. My bychom naše cvrčky antibiotiky nikdy nekrmili. Snažíme se jim zkrátka zajistit takové podmínky, aby se jim dařilo co nejlépe. Úzkostlivě tedy dbáme na to, aby měli dostatek prostoru, správnou teplotu, světlo a vše ostatní, co k životu potřebují.
Cvrčci vybráni pro zpracování jsou nejprve zchlazeni, což způsobí jejich hibernaci. To je přirozený proces, kterým cvrčci běžně prochází třeba při chladných ránech. Jejich metabolismus se během hibernace zpomalí, až se nakonec zcela zastaví. Teprve potom cvrčky zpracujeme. Výzkumy ukazují že skoro celý cvrček je pro člověka velmi dobře stravitelný. Vzhledem k tomuto faktu zpracováváme do proteinu celé cvrčky. Krmit je přestáváme 24 hodin před zpracováním abychom měli jistotu, že jejich trávicí soustava je zcela prázdná. Cvrček je v přírodě schopný bez jídla přežít více než 2 týdny, takže jim tento krátký půst nezpůsobuje žádné problémy.
Všechny procesy zpracování cvrčků jsou pečlivě monitorovány a existuje hned několik bodů, kde můžeme pomocí laboratorních testů a testů kvality zachytit potenciální problém. Bezpečnost bereme velmi vážně a to je také důvod proč jsme byli jako první cvrččí farma na světě ocenění certifikátem GAP (Good Agricultural Practices). Máme také nejvyšší certifikáty bezpečnosti potravin, které se v potravinovém průmyslu dají získat. Jako lidé jsme od cvrčků geneticky tak odlišní, že neexistuje onemocnění, které bychom od nich mohli chytit. Žádný koronavirus, žádná prasečí chřipka, žádná nemoc šílených krav. Cvrččí protein je doporučován jako nejlepší řešení v boji proti těmto globálním pandemiím.
Skutečnost, že hmyz spotřebuje mnohem méně zdrojů než dobytek, z něj ještě nedělá ten nejlevnější zdroj proteinu. Minimálně ne v tuto chvíli. Cvrččí farmy potřebují mnohem méně prostoru, vody a krmiva, stále ale potřebují lidskou práci, management, vybavení. Nejdůležitější pro toto odvětví je výzkum, na který mají cvrččí farmy opravdu vysoké nároky. Skvělou zprávou je, že i přesto, že se cvrččí farmy pomalu stávají stejně velké, jako farmy drůběží, nezpůsobují tolik škod. Výzkum a inovace v oboru chování cvrčků začal teprve několik let dozadu. Současné cvrččí farmy jsou stále poměrně malé a celé odvětví je v podstatě ještě v plenkách. S vylepšením, které nám přinese budoucí výzkum má ale cvrččí protein potenciál stát se levnější, než jakýkoliv protein z masa ve srovnatelné kvalitě.
Jednou budou cvrččí farmy i na Marsu. Pokud lidstvo někdy začne s kolonizací Marsu, nebude si moci dovolit plýtvat zdroji či prostorem. Vesmírní inženýři proto plánují využití cvrččích farem, díky kterým by mohli odpadní materiál z pěstování rostlin přeměnit na vysoce kvalitní protein. Důležité je zkrátka říci, že chov cvrčků je nejudržitelnějším způsobemt získávání kvalitního proteinu a jeho výhody.
