Přeskočit na obsah
Chceme omezit utrpení zvířat po celém světě. Navrhujeme, aby lidé nahradili alespoň část bílkovin, které čerpají z masa velkých zvířat či vajec, bílkovinami z hmyzu. Konvenční velkochovy zvířat jsou obrovským problémem a jednou z hlavních příčin utrpení zvířat na světě. Oproti tomu hmyz na farmách netrpí vůbec. Jak je to možné?
Přirozená strava a životní prostředí
Vezměme příklad cvrčka domácího. Není vybíravý, jeho přirozenou stravou jsou hnijící rostliny, čerstvé listy, jiný hmyz a i maso, když je příležitost. Nejudržitelnější krmivo na světě, odpad potravinářské výroby (slupky od banánů, rýžové otruby, apod.) je pro něj naprosto přirozenou stravou. Rád žije v těsných komunitách, což je v kontrastu například se skotem, který musí být preventivně léčen antibiotiky, aby přežil život ve stísněných prostorách.
Téměř s jistotou víme, že necítí bolest
Velkou výhodou hmyzu jako farmářského zvířete je, že nedokáže prožívat utrpení tak, jak jej známe u velkých zvířat a lidí. Alespoň takto se to jeví dle řady odborníků na hmyz. Jeffrey Lockwood, entomolog z Univerzity ve Wyomingu říká, že neexistují žádná přesvědčivá data, která by ukazovala, že hmyz dokáže vnímat bolest (1). Hans Smid, expert na parazitické vosy z Univerzity ve Wageningenu, řekl, že je naprosto přesvědčen, že hmyz bolest cítit nedokáže (2). Z evolučního hlediska je bolest nástroj, který umožňuje zvířatům učit se z chyb, je to dlouhodobý obranný mechanismus. Robert Elwood, profesor biologie na Univerzitě v Queen’s, řekl, že bolest by hmyzu neposkytovala žádnou evoluční výhodu. Jejich ochrana spořívá v jejich neuvěřitelné reprodukční efektivitě. Toto odpovídá také faktu, že většina hmyzu nemá nociceptory, nervová zakončení, která obratlovci používají k vysílání signálů bolesti (3).
Spánek místo jatek
I když se většina odborníků shoduje, že hmyz není schopen vnímat bolest a utrpení, tak jsou farmáři opatrní. Cvrčci mají schopnost hibernace, když se jejich prostředí stane nepříznivým. Stačí k tomu například velmi chladné ráno a jejich metabolismus se takřka zastaví a přejdou do spánku (4). Farmáři tedy před porážkou pouze sníží teplotu, aby zcela eliminovali šanci způsobit bolest. Cvrčci pak jen postupně zpomalí a přejdou do hibernace, než jsou dále zpracováni.
Chcete také pomoci redukovat utrpení zvířat? Vyzkoušejte naše tyčinky z cvrččí mouky plné hmyzích bílkovin.
Zdroje:
1) Max Carpendale, 'Jeffrey Lockwood on Insect Suffering', 2013, http://reducing-suffering.org/wp-content/uploads/2014/10/lockwood-insect-suffering.pdf
2) Tamar Stelling, 'Do lobsters and other invertebrates feel pain? New research has some answers.', 2014, The Washington Post, https://www.washingtonpost.com/national/health-science/do-lobsters-and-other-invertebrates-feel-pain-new-research-has-some-answers/2014/03/07/f026ea9e-9e59-11e3-b8d8-94577ff66b28_story.html?utm_term=.be8cfad28685
3) Adrienne E. Dubin1 and Ardem Patapoutian,'Nociceptors: the sensors of the pain pathway', J Clin Invest., 2010, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2964977/
4) Olvido AE et al., 'Oviposition and incubation environmental effects on embryonic diapause in a ground cricket', Anim Behav., 1998, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/9480701/
