Koronavirus je následkem zneužívání zvířat, farmy bez nemocí jsou budoucností

Způsob, jakým spoléháme na maso a zneužívání zvířat, abychom nakrmili populaci, není udržitelný. Probíhající pandemie koronaviru je jen jedním ze symptomů našeho nefunkčního systému. Pokud chceme udělat smysluplnou změnu, tak je načase zaměřit se na alternativy k masu a farmy bez nemocí. Pojďme se podívat, jak by mohl svět po koronaviru vypadat podle nás.

Nový koronavirus pravděpodobně pochází z mokrých trhů

Letošní pandemie koronaviru covid-19 stejně jako SARS v roce 2003 pravděpodobně začaly na Čínských mokrých trzích napsal ve svém článku The Guardian. Mokré trhy jsou místa, kde se lidé dostávají do velmi blízkého kontaktu s živými i mrtvými zvířaty – psy, kuřaty, prasaty, hady, netopýry, či cibetkami. Dech, výkaly, krev, tající led a orgány zvířat, tento koktejl tvoří ideální podmínky pro utrpení zvířat, nebezpečné virové mutace a nekontrolované šíření nemocí. Dle článku od Business Insider byli původním přenašečem covid-19 právě netopýři z mokrých trhů.

Prasečí chřipka, nemoc šílených krav a super bakterie

Nejde jen o netopýry z Číny, tyto nebezpečné virové mutace se týkají i velkých farmářských zvířat, na které jsme zvyklí v západním světě. Prasečí chřipka je toho krásným příkladem. Tato mutace viru chřipky má na svědomí dle odhadů v reportu CDC 150,000 – 575,000 úmrtí v průběhu pandemie z roku 2009. Nemoc šílených krav sice nemá za následek takové množství lidských životů, nicméně to nesnižuje její devastující dopad na skot. A nesmíme zapomenout také na problém super bakterií, který má na svědomí z velké částí obrovské množství antibiotik, které se ve velkochovech preventivně používají. Problémy tohoto typu se budou objevovat dále a budou stále nebezpečnější, pokud se systém nezmění.

Potřebujeme alternativy k masu a farmy bez nemocí

Na průmyslovou velkovýrobu masa už nemůžeme spoléhat v této míře. Stávající systém musíme co nejdříve opustit. Musíme zvážit všechny cesty, které nám umožní produkovat dostatek výživných potravin bez utrpení zvířat a rizika vzniku infekčních nemocí. Budoucnost je v rostlinných náhradách masa, v mase vyráběném v laboratoři a ve stylu stravování s vyšším zastoupením rostlinných potravin. Co se týká farmaření, tak se nejbezpečnější variantou, která produkuje bílkoviny stejné kvality jako maso zdá jedlý hmyz.

OSN doporučuje cvrččí protein jako bezpečný z hlediska antibiotik a zoonotických infekcí

K chovu cvrčků není potřeba antibiotik, nabízejí daleko vyšší úroveň bezpečnosti. Nemoci způsobené koronaviry a chřipkovými viry jsou zoonotické, což znamená, že mohou být přenášeny mezi zvířaty a lidmi. Dobrou zprávou je, že hmyz je v tomto ohledu bezpečný.

„Riziko zoonotických infekcí u hmyzu považujeme za velice nízké, vzhledem k tomu, že je hmyz z taxonomického hlediska od člověka velice vzdálený (1).“

Představujeme farmu budoucnost

Jedním z důvodů, proč jsme založili vlastní cvrččí farmu bylo, abychom měli naprostý dohled nad hygienickými standardy a abychom byli schopni zajistit zcela bezpečnou produkci maximálně výživných potravin. Jedlý hmyz je jedinou potravinovou skupinou, která nabízí protein srovnatelné kvality s masem, spektrum esenciálních živin jako vitamín B12 či bioaktivní železo, což jsou živiny, které nelze snadno získat z rostlin, a zároveň nepředstavuje riziko zoonotických nemocí.

Jak jsme již psali v předchozím článku, cvrčci se mají na farmách nesrovnatelně lépe než skot ve velkochovech, natož zvířata, která trpí na mokrých trzích. Dostávají své přirozené krmivo, žijí v úzkých společenstvích tak, jak jsou zvyklí ve volné přírodě, takže mají i dostatek prostoru.

Vyzkoušejte nějaké z našich tyčinek, těstoviny nebo čokoládový blend s cvrččí moukou a staňte se tak součástí změny, kterou nyní potřebujeme více, než kdy dříve!

Zdroje:

• FAO (Food and Agriculture Organization of the UN), ‘Edible insects – Future prospects for food and feed security’, Rome 2013, http://www.fao.org/docrep/018/i3253e/i3253e.pdf